Školní časopis JODÍK

Na této straně představujeme tvorbu žákyň a žáků naší školy uveřejněnou ve školním časopise JODÍK, který vychází již 15 let.

POPRVÉ V LÁZNÍCH

Do lázní jsem přijela proto,že jsem byla po operaci slepého střeva. Nejdříve se mi jet vůbec nechtělo, myslela jsem si, že tady bude nuda, nikoho nebudu znát, ale brzy jsem zjistila, že nic z toho není pravda. Hned první den jsem si našla kamarády, sice se mi zpočátku zdálo, že se na mě na oddělení divně dívají, ale to se mi fakt jen zdálo.Hned druhý den to bylo lepší, a pak už to bylo lepší každý den.

Procedury jsou skoro všechny příjemné – nejlepší je bazén, perlička, zábaly…Jen jodovka není nic moc, protože se po ní pokaždé osypu.

Škola taky není špatná, někdy mě baví víc a někdy méně, záleží na tom, jaké máme ten den předměty.Nejlepší na škole je, že trvá jen tři hodiny

denně.Paní učitelky jsou moc příjemné, zdají se mi lepší než u nás ve škole.A taky se mi líbí prostředí ve škole, barvy, výzdoba a tak.Takže pobyt

v lázních mi přinesl nové zkušenosti, spoustu kamarádů.moc se mi tady líbí a jsem ráda, že jsem do Klimkovic jela.

Markéta Keprtová – 8.třída

CO SE NÁM V LÁZNÍCH NELÍBÍ

ANONYMNÍ MINIANKETA

nemůžeme na balkóny
některá jídla jsou fakt divně zkombinovaná
večerka je moc brzy a je málo diskoték
pořád stejné svačiny, jen rohlíky
vadí mi, že mi odjíždějí kamarádi a mi je smutno
málo zábavy odpoledne, není co dělat
ve třídách je hrozné horko

CO MI DALY LÁZNĚ

V lázních Klimkovice se mi líbí, jsou tu hodné sestřičky i pěkné prostředí. Překvapila mě i škola, učitelé jsou hodní, když něčemu nerozumíme, tak nám s tím pomůžou a ještě jednou to vysvětlí. Jen by bylo lepší, kdybychom se alespoň někdy mohli učit společně, bylo by to příjemnější pro nás i učitele. Jsem spokojená i s téměř všemi procedurami, ale nejvíce, co mi lázně daly – to jsou kamarádky a doufám, že se s nimi budu stýkat i v budoucnu. Natálie Antalová – 8.třída

Co mi daly lázně? V první řadě mě naučily samostatnosti, musela jsem si zvyknout na to, že za mě nikdo problémy nevyřeší. Musela jsem dojít do školy i na procedury včas. Pak jsem také získala přátelství s prima lidičkami, které mám moc ráda a bude se mi po nich stýskat, až budu muset odjet z lázní.V lázeňské škole jsem si také trochu vylepšila známky a v neposlední řadě jsem si také vylepšila zdraví. Vždyť proto jsem tu také byla,ne?

Radka Střihavková – 8.třída

Co mi daly lázně? Potkala jsem tady človíčka, který mi pobyt v lázních velmi zpříjemnil. Je to báječná osůbka s legrační přezdívkou Tučník. Mám ji ráda, protože má báječný smysl pro humor a rozdává všem okolo spoustu energie, takže se to tady dá lépe vydržet a příjemněji to utíká. Nikdy na tuhle kamarádku nezapomenu a vždy mi lázně připomene.

Hanka Neubauerová – 9.třída

JSOU ČEŠI A MORAVANÉ ODLIŠNÍ?

Myslím si, že mezi Čechy a Moraváky jsou různé rozdíly. Týkají se chování, zvyků i mluvení.Tady v lázních jsem si nejvíce uvědomila, jak se rozdílně vyjadřujeme.Když jsem přijela do lázní, stávalo se mi dost často, že jsem některá slova vůbec nechápala. Spolubydlící se mě ptala :“Skama si ?“Koukala jsem se hodně vyjeveně a netušila o čem je řeč.Potom jsme spolu vedly dlouhé debaty o tom, jak se co řekne. Musím říct, že jsme se u toho hodně nasmály.

Jinak si myslím, že Moraváci jsou větší pohodáři a umí si více užívat života.

Lucie Ausobská – 9.třída

Myslíte si, že jsou velké rozdíly mezi Čechy a Moraváky? Domnívám se, že velké rozdíly mezi námi nejsou, vždyť žijeme v jedné republice. Jistá jsem si tím, že rozdíly určitě existují, a to hlavně v jazyku. Češi v mluvení protahují hlásky a Moraváci mají „kratke zobaky“. Hlavně tady na severu.To není urážka Moraváků, protože jejich způsob mluvení se mi líbí. Jak jsem měla možnost poznat v lázních, z mého pohledu jsou lidé v Čechách i na Moravě rozumní a v hodně věcech jsou si i podobní. Nijak výrazně se od sebe neliší. Jen si myslím, že Moraváci mají trochu lepší pověst,o českých lidech se říká, že jsou sobečtí a paličatí.

Mě osobně Moraváci nevadí a jejich jazyk se mi líbí. A co vy lidičky?

Lucie Brzková – 9. třída

Myslím, že rozdíly mezi Čechy a Moraváky jsou dost značné a týkají se zvyků, mluvy, chování a celkově jiného rytmu života. Na Moravě se vstává brzy, často už kolem páté, ale Čech často vstává až před obědem a tak tak se doplouží do zaměstnání.Vycházím ze svých zážitků z výletu do Prahy, kdy téměř všechny památky, obchody i restaurace otevíraly až po desáté.

Nejvíce rozdílné jsou asi lidové zvyky a řeč.U nás na Moravě se pořádají hody, postaví se májka, lidé chodí v kroji zpívá se a tancuje. To je tak asi vše, co mohu doložit z vlastních zkušeností.

Alžběta Chudíková – 9. třída

TROCHA POEZIE

LÁZEŃSKÁ

Naše lázně Klímkovice

vyléčit se tady máte

a pak hurá k domovu

Řeknu vám už to, co víte,

je tu plno úsměvů

Jsou tu prima sestřičky

taky krásné pokoje

pojeďte sem lidičky

každý z vás si užije

Iva Žandová

MÁJ

Už si šeptá každý ptáček

že na nebi není ani mráček

Už koně vyběhli ze stáje,

aby přivítali čas máje

Veverka se raduje,

že čas máje nastane

A co teprv sojka.

pozoruje v trávě brouka

Koťata honí se na dvoře

ovečky běhají v oboře

Všichni jsou teď kamarádi

a mají se velmi rádi

Aneta Kreuzerová

JAK NÁM TO JDE V LÁZNÍCH

Procedur je celá řada

Některé mám hodně ráda

Perlička a vířivka

Je lepší než básnička

Tělocvik je prima

Hanka s Víťou dřímá

Sestra rozhýbá nám kosti

Věnuje nám pak sladkosti

Na červeném oddělení

Nikdy žádná nuda není

Možná jenom v neděli

To když všichni odjeli

Veronika Jančíková – 5.třída

JODOVKA

Velké vany – žlutá voda

Jodovka mě zase schová

Krásně horká je

Celé tělo zahřeje

Nikol Kaňkovská – 9.třída

LÁZNĚ A JÁ

Lázně se mi moc, moc líbí,

i když je tu spousta lidí.

Sestřičky jsou suprový,

to vám hnedka napoví.

Jodovka, jó, to je hrůza,

nemám ji moc ráda,

neboť se mi vždycky po ní

osypají záda.

Perlička, ta už je lepší,

i když po ní dělám hepčí,

bublinky mám sice v nose,

ale mě to dělá dobře.

Tělocvik a bazén,

to je krása rázem.

Odpočinek, relaxace,

to je také super,

i když náš pan psycholog

je někdy přešlý mrazem.

Podvodní masáž,

to je spíše mravenčí lechtání,

neboť naše sestřička

jezdí po patách až k zasmání.

Vířivá vana taky ujde,

nejlepší je na tom,že se nás tu hodně sejde.

Kdyby tam se mnou nikdo nebyl,

nevím, co bych dělala,

jedině ty naše sestry

okem provokovala.

Při lejzru se jenom leží,

to je trochu nuda,

nejlepší jsou na tom vždycky

obarvená břicha.

Pavla Bryknarová, 8.tř.

JODOVKA

Jodovka je slaná koupel,

co pomáhá tělíčku,

aby bylo zdraví silné,

připravené k žitíčku.

Klára Weishauplová, 8.tř.

PERLIČKA

Na perličku chodím ráda,

bublinky se na mě lepí,

až uplyne dvacet minut,

sestřička „ven“ řekne a já letím,

vylezla jsem z perličky,

podjely mi nožičky,

vstala jsem a zjistila,

že mě bolí kolínko,

tak jsem si ho polila,

čím asi?

voda jódová

vždy uzdraví maroda.

Helena Cimbálková, 7. tř.

SOUTĚŽE

Soutěže vymýšlejí oddělení,

Po pravdě to lehké není

Karty, pexeso a jiné hry,

Vymýšlejí chytré hlavy.

Když se soutěž povede,

Každý potom šťastný je,

Až rozdají se ceny krásné,

Kdo vyhrál, to je jasné,

Ten, kdo hry se zúčastní,

Je šťastný, jak ostatní,

Proto se hry vymýšlejí dál,

Aby každý v lázních se jen smál.

Kristýna Martinková, 7.tř.

VELIKONOCE

Sluníčko, sluníčko, usměj se maličko,

dám ti pusu na čelo, hned ti bude veselo,

udělám ti kaši, pohladím tě po tváři,

ty mě zato pohladíš svou sluneční září.

Lucka Králová, 4. tř.

JARO A JÁ

Jaro. Pro mnohé je to jen slovo, nad kterým moc nepřemýšlejí, prostě tu je.Pro některé je to jen období roku, většinou docela oblíbené. Ale stačí se trochu zamyslet a co všechno zjistíme…

Je to prostě začátek,jako kdyby až teď začínal rok. Všechno roste, probouzí se, začíná kvést, zima je daleko. Symbolem jara jsou třeba rozkvetlé květiny, plno barev, které nám v zimě chyběly.Jaro musí mít snad každý rád, protože je už konečně hezky, všechno roste, voní.

Když přemýšlím ještě víc, napadá mě, že jaro je vlastně nadějí.Nadějí, že se stane něco pěkného, že něco začne, je to vlastně takový malý zázrak. A proto mám jaro ráda i já.

Andrea Jirásková – 9.třída

CO SE MI TU LÍBILO

Líbilo se mi toho moc – perlička, bazén, zábaly, taky legrace na procedurách.Líbily se mi celé lázně, jejich vybavení, bavilo mě to i ve škole. Ráda jsem chodila na kolonádu, do těch malých obchůdků a nejlepší bylo, že jsem tady poznala spoustu lidí, nových kamarádů a všichni jsme brečeli, když někdo odjížděl domů,

Alena Boudová – 8.třída

ÚVAHA O ČASE

Přišlo jaro. Louky se zazelenaly, cvrčkové se rozezpívali a veškerá ta havěť, co jí je na světě nejvíc, se dostala na povrch a začala brebentit.

A mně zahřálo srdce. Ta krása, ten dobrý pocit. Slunce svítí na svět a my tady jsme se začali procházet a kochat se tím vším okolo. Začali jsme se usmívat jeden na druhého a všem nám bylo hned veselej.

A skončil březen se svými bouřkami, přešel duben , měsíc legrace, a najednou končil i máj, ten lásky čal. I červen se již nachyloval a léto se s jarem přelo, kdo z koho.

A unavené jaro létu nakonec podlehlo a zmizelo tak, jak se objevilo. A ujalo se vlády léto…, podzim…, zima…

A čas dále plynul … nezastavoval se …

a nikdo s tím nemohl nic dělat

Honza Navrátil – 7. třída

LÁZEŇSKÉ PROCEDURY

Když jsem šla na první proceduru, tak jsem hrozně těšila, byla to jodovka.

Další úplně skvělá procedura byla společná vířivka . Nechala jsem si pořádně probubnovat záda. A už jsem se těšila do perličky, protože jedna sestřička říkala, že je to podobné vířivce. Voda byla taková teplá, ale po chvilce hned studená. Bublinky po mně pluly jako po vodě. Ale nejradši mám jodovku, ne proto, že je v ní sůl, ale protože je pořád teplá. Při elektroléčbě mě napojili na takový fajný stroj, který hřál na záda a břicho. Úplně nejvíc mě baví bazén, když je tam málo vody, to mi vůbec nevadí a voda mi vyhovuje, můžu si totiž dobře zaplavat. Co mě vůbec nebaví, je psychologická relaxace, tam vůbec nemůžu usnout a pořád na něco myslím.Hrozně jsem se těšila na jízdu na koni, ale bohužel se jezdí až v dubnu, tak jsem byla trochu smutná. Ale jinak je to tu úplně super. Ráda bych tu jezdila pořád, ale nejde to..

Katka Stavárková, 6.tř.